V odpovědi na dotaz, zda je nutné zajišťovat místnost se zdroji tepla nad 24 kW proti zaplavení, odpovídá Ing. Jirout v časopisu Topin 4/2016 následovně:
„Požadavek na hlášení zaplavení prostoru vyvolaly společně pojišťovny a elektrorozvodné závody v souvislosti s velkými škodami, které vzniknou, když ze střešní kotelny nebo bytu v jednom z vyšších pater počne protékat voda.“
Autor odpovědi a zároveň spoluautor ČSN 06 0310 „Tepelné soustavy v budovách – Projektování a montáž“ neuvádí to nejdůležitější: že zabezpečení podle uvedené normy se vůbec netýká teplovodních kotlů, což je zcela jednoznačně uvedeno již v prvním článku ČSN 06 0310:
„1 Předmět normy
Tato norma platí pro projektování a montáž tepelných soustav, které používají jako teplonosnou látku vodu, vodní roztoky nebo vodní páru.
Tato norma navazuje na normu ČSN EN 14336.
Pro navrhování teplovodních tepelných soustav platí ČSN EN 12828.“
ČSN EN 12828+A1 „Tepelné soustavy v budovách – Navrhování teplovodních otopných soustav“ požaduje u teplovodních kotlů, bez ohledu na jejich výkon, následující pojistná a zabezpečovací zařízení:
„4.6 Pojistná a zabezpečovací zařízeni
4.6.1 Obecně
Tepelné soustavy musí být vybaveny pojistnými a zabezpečovacími zařízeními proti:
- překročení nejvyšší provozní teploty;
- překročení nejvyššího provozního tlaku;
- nedostatku vody.
Pojistná a zabezpečovací zařízení musí být projektována a zřízena v souladu s:
- druhem soustavy, tj. uzavřené nebo otevřené soustavy a jejím přetlakem;
- druhem energetického zdroje;
- způsobem dodávky tepla do soustavy, tj. automaticky regulované nebo ručně provozované;
- jmenovitým tepelným výkonem zařízeni pro výrobu a rozvod tepla.
Pojistná a zabezpečovací zařízení musí být součástí tepelné soustavy, pokud již zařízení nebyla instalována výrobcem jako součást zdroje tepla. Musí být dodrženy montážní pokyny výrobce zdroje tepla.“
U teplovodních kotlů jsou tedy požadována tři zabezpečovací zařízení:
- havarijní termostat
- havarijní manostat
- hlídač dostatečného množství vody
Uvedená tři zabezpečovací zařízení jsou zcela běžně součástí plynových kotlů, a proto není nutno je instalovat na tepelnou soustavu.
Je třeba si uvědomit, že v případě instalace zabezpečovacích zařízení nad rámec požadovaný předpisy vznikají investorovi zbytečné náklady. Ty pak může investor požadovat v souladu s občanským zákoníkem po tom, kdo mu toto zařízení předepsal (např. projektant) nebo instaloval:
§ 5 (1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.
Důraz, který klade občanský zákoník na zodpovědnost odborníků, je zřejmá i z toho, že u nich nepřipadá možnost snížení náhrady škody:
§ 2953 Snížení náhrady
(1) Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, způsobil-li škodu ten, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, porušením odborné péče.
Občanský zákoník pamatuje i na případy, kdy odborník nebo ten, kdo vystupuje jako odborník, způsobí někomu škodu nesprávnou informací:
§ 2950 Škoda způsobená informací nebo radou
Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.
V případě instalace všech zabezpečovacích zařízení podle čl. 6.6 změny Z2 ČSN 06 0310 „Tepelné soustavy v budovách – Projektování a montáž“ u teplovodních soustav, pro něž tato norma vůbec neplatí, může škoda dosahovat značných částek, neboť by nad rámec byla instalována následující zařízení vyznačená tučným písmem:
6.6 Zařízení regulace a měření
Zdroje tepla a úpravny parametrů o celkovém výkonu nad 24 kW musí být vybaveny zařízením, které signalizuje poruchu a odstaví zařízení (u menších zařízení se toto vybavení doporučuje) z provozu při:
a) výpadku elektrické energie;
b) překročení a podkročení hodnot nejvyššího a nejnižšího pracovního přetlaku v soustavě
c) překročení nejvyšší dovolené teploty teplonosné nebo ohřívané látky;
d) výskytu škodlivých látek nad přípustné koncentrace;
e) zaplavení prostoru;
f) překročení teploty v prostoru nad 40 °C;
g) překročení časového limitu doplňování vody do soustavy;
h) podkročení nejnižší přípustné hladiny vody v kotli umístěném v horní části soustavy.
Po pominutí stavů ad a) může být zařízení automaticky uvedeno do provozu, jestliže se porucha ad a) při opakovaném startu opakuje, je zařízení odstaveno. Opětné uvedení do provozu se provede až vědomým zásahem obsluhy.
Stavy ad b) až h) odstaví zařízení z provozu a opětné uvedení do provozu se provede až vědomým zásahem obsluhy.
Signál o poruchových stavech se musí okamžitě předávat obsluze nebo dozoru.
Z výše uvedeného je zřejmé, že informace zveřejněná v časopisu Topin 4/2016 neodpovídá skutečnosti. Jedná se tedy o dezinformaci, která uvádí čtenáře v omyl, jehož výsledkem mohou být neopodstatněné náklady na instalaci ničím nepředepsaných zabezpečovacích zařízení u teplovodních zdrojů na straně investorů a následné požadování úhrady těchto nákladů po topenářích uvedených v omyl.
| 
tisk