Titulní stránka   ČESKÉ SDRUŽENÍ PRO TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ
  Agentura ČSTZ  

Pátek, 14. prosince 2018  

  Titulní stránka

 
Vstup:
Jméno:
Heslo:
 
 
\Honeywell"
REMS
AZ-POKORNY
\DRÄGER"
\Junkers"
\Vaillant"
\Atmos"
\Regulus"
\Hutira"
Novinky
Odborné stanovisko č. 232/2018 – ČSTZ
Musí se při provozní revizi plynových spotřebičů s odvodem spalin kontrolovat provedení kontroly podle vyhlášky č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty? Pokud ano, je chybějící doklad o kontrole závadou bránící bezpečnému provozu?

 

Náplň provozní revize stanoví vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení:

§ 7 Provozní revize
(3) Při provozní revizi se podle charakteru zařízení prověří zejména:
a) změny stavu zařízení od poslední revize, zda bylo zařízení odstaveno z provozu déle než 6 měsíců a zda vykazovalo v provozu závady a jiné nedostatky,
b) dokumentace o provedených kontrolách a zkouškách zařízení
c) úplnost a správnost provozní technické dokumentace,
d) funkce zabezpečovacích, kontrolních, měřicích a ovládacích zařízení, včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů,
e) funkce odtahových systémů, větrání, odsávání a celková funkce zařízení,
f) těsnost zařízení,
g) vybavení pracoviště protipožární technikou, osobními ochrannými pracovními prostředky, dýchací a oživovací technikou,
h) stav pracoviště, vybavení pracoviště bezpečnostními značkami a tabulkami, výskyt vlivů, které ztěžují obsluhu a způsobují nadměrné přetížení zařízení,
i) zda splňuje obsluha předepsané požadavky odborné způsobilosti,
j) úplnost a správnost provozního řádu a návodů k obsluze,
k) jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.
 
Revizní technik musí tedy mimo jiné zkontrolovat dokumentaci o provedených kontrolách. Je samozřejmé, že revizní technik zjišťuje, zda jsou provedeny kontroly, které jsou u revidovaného zařízení předepsány.
 
Vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, je předpis vydaný k zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, což je deklarováno v preambuli vyhlášky:
 
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2015 Sb., k provedení § 44 odst. 3, § 45 odst. 2 a § 47 odst. 3. zákona:
 
Smyslem zákona o požární ochraně je prevence požárů.
 
§ 1 Úvodní ustanovení
(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.
 
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, si nikdo nesmí vykládat zákon proti jeho smyslu.
 
§2 (2) Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.
 
Vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, tedy stanoví opatření proti vzniku požárů v odvodech spalin, samozřejmě v odvodech spalin, kde požár hrozí. Již z názvu je zřejmé, že jedním z preventivních opatření je čištění neboli odstraňování hořlavých látek. Kontrola, prováděná kominíkem, má za účel mimo jiné zjistit, zda byly hořlavé látky odstraněny.
 
Prevence jakéhokoli rizika se zajišťuje řadou technicko-organizačních, popř. sankčních opatření, přednostně pak opatřeními technickými. V případě rizika požáru v odvodech spalin se uplatňují níže uvedená opatření, a to v následujícím pořadí:
  1. použití spotřebičů, u nichž je riziko požáru vyloučeno tím, že při jejich provozu nevznikají hořlavé látky (saze, kreosot apod.), nebo, pokud vznikají, neexistuje nebo je eliminován zdroj schopný je zapálit (např. jiskry)
  2. použití materiálů s odolností proti vyhoření sazí na montáž odvodů spalin
  3. odstraňování hořlavých látek
  4. kontrola plnění uložených opatření
  5. sankce za neplnění stanovených opatření
Při rozhodování, zda se na daný odvod vztahuje vyhláška č. 34/2016 Sb., je tedy nutné zjistit, zda v daném odvodu spalin požár hrozí, či nikoli? U odvodů spalin je toto rozhodování velice jednoduché – stačí zjistit, zda bylo k jejich montáži předepsáno použití materiálů odolných proti vyhoření sazí.
 
Vyplývá to například z ČSN EN 15287 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv:
 
A.7 Třída odolnosti při vyhoření sazí
Komín může být označován odolný při vyhoření sazí „G" pokud:
-      komínová vložka je označena jako odolná při vyhoření sazí a
-      izolace, která je deklarována od výrobce komínových vložek jako vhodná pro použití v komínových konstrukcích při vyhoření sazí, nebo izolace která je deklarovaná výrobcem izolace jako použitelná na teplotu nejméně 900 °C a
-      vnější plášť je podle EN 12446 označený nejméně T400 a G nebo EN 13069 označený T600 (a vyhovující zkoušce tepelným rázem) nebo komínové komponenty podle EN 1806 a 1858, označené nejméně T400 a G nebo když je vnější komínový plášť vyrobený podle tabulky A.7 a
-      každá spárovací hmota je vhodná pro komínové konstrukce s odolností při vyhoření sazí.
 
Další komíny musí být označované „O".
POZNÁMKA Pro odtah spalin od tepelných spotřebičů produkujících při spalovaní paliva saze, například tepelné spotřebiče na pevná paliva, je nutno používat komín označený „G".
 
a dále z ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv:
 
6.3.13 Tloušťky a druhy materiálů z plastů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylénu (PP), tzv. samozhášivého polypropylénu (PPs) nebo polyvinyldene fluoridu (PVDF). Komínové výrobky z plastů se používají pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz a při použití těsnění (obvykle silikonového) ve spojích jednotlivých dílů jsou vhodné pro přetlakový provoz. …
 
Z tohoto ustanovení ČSN 73 4201 je zřejmé, že v odvodech spalin od plynových spotřebičů technické předpisy riziko požáru nepředpokládají. Tuto skutečnost potvrdili ve svém příspěvku na XXIII. ročníku mezinárodní konference „Požární ochrana 2014“ Ing. Dana Chudová, Ph.D. a Bc. Karel Mitrenga z Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské Ostrava, když k tehdejšímu nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, uvedli:
 
 „Přestože je NV prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně, který řeší ochranu života, zdraví občanů a majetku před požáry, NV stanoví také požadavky na odtahy spalin od spotřebičů na plynná paliva kategorie B, C. U těchto spotřebičů je teplota spalin natolik nízká (60 - 140 °C) a při spalování plynů vznikají hořlavé zbytky (saze) v tak malém množství, že riziko vzniku požáru vlivem spalin je prakticky nulové.Z výše uvedeného plyne, že v odvodech spalin ze spotřebičů na plynná paliva je vyloučena jak kumulace hořlavého materiálu, tak i iniciátor požáru...“
ZÁVĚRY
  1. Vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, je prováděcím předpisem k zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Vztahuje se tedy pouze na spalinové cesty, u nichž existuje riziko požáru.
  2. Spalinové cesty, u nichž existuje riziko požáru, musí být zhotoveny z materiálů odolných proti vyhoření sazí.
  3. V odvodech spalin ze spotřebičů na plynná paliva je vyloučena jak kumulace hořlavého materiálu, tak i iniciátor požáru, tzn. že v nich neexistuje riziko požáru.
  4. Vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, se tedy nevztahuje na odvody spalin od plynových spotřebičů.

 




   Aktualizace: 25. 09. 2018
|  reklama  |  © ČSTZ 2018  |  webmaster  |