Novinky
Nové požadavky na vytápění závěsnými plynovými světelnými a tmavými zářiči
Účelem tohoto článku je seznámit čtenáře s hlavními zásadami a požadavky na instalaci těchto specifických zdrojů tepla.

Dnem 1.5.2017 nabyla účinnosti novelizovaná TPG 807 01 „Vytápění závěsnými plynovými světelnými a tmavými zářiči. Projektování, instalace a provoz.“ Účelem tohoto článku je seznámit čtenáře s hlavními zásadami a požadavky na instalaci těchto specifických zdrojů tepla.

Tato technická pravidla nahrazují následující technická pravidla: 
  • TPG 807 01:2005 Vytápění plynovými světlými zářiči. Projektování, instalace, provoz
  • TPG 807 02:2004 Vytápění závěsnými plynovými tmavými zářiči. Projektování, instalace a provoz
Pravidla platí v návaznosti na
  • ČSN EN 416-1 Závěsné tmavé trubkové zářiče s hořákem na plynná paliva s hořákem s ventilátorem, pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 1: Požadavky na bezpečnost
  • ČSN EN 419-1 Závěsné zářiče na plynná paliva s hořákem bez ventilátoru pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 1: Požadavky na bezpečnost
  • ČSN EN 777-1 Sestavy závěsných tmavých trubkových zářičů na plynná paliva s hořáky s ventilátorem pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 1: Sestava D – Požadavky na bezpečnost
  • ČSN EN 777-2 Sestavy závěsných tmavých trubkových zářičů na plynná paliva s hořáky s ventilátorem pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 1: Sestava E – Požadavky na bezpečnost
  • ČSN EN 777-3 Sestavy závěsných tmavých trubkových zářičů na plynná paliva s hořáky s ventilátorem pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 1: Sestava F – Požadavky na bezpečnost
  • ČSN EN 777-4 Sestavy závěsných tmavých trubkových zářičů na plynná paliva s hořáky s ventilátorem pro všeobecné použití vyjma domácností – Část 1: Sestava H – Požadavky na bezpečnost
  • ČSN EN 13410 Závěsná sálavá topidla na plynná paliva – Požadavky na větrání prostorů pro všeobecné použití vyjma domácností
pro projektování, instalaci a provoz plynových světlých a tmavých zářičů, s plyny druhé a třetí třídy podle ČSN EN 437+A1 (svítiplyn, zemní plyn, LPG, koksárenský plyn atp.).
 
Závěsný plynový zářič je definován jako spotřebič spalující plynná paliva, který se instaluje ve výšce nad úrovní hlavy a vytápí prostor pod touto úrovní tepelným sáláním.
 
 
Obr. 1 Příklad závěsného plynového zářiče
 
Závěsný světlý plynový zářič je pak spotřebič pro vytápění prostoru tepelným sáláním keramických desek, vznikajícím při spalování paliva na jejich vnějším povrchu. Světlé zářiče se dodávají v provedení A, tj. bez odvodu spalin kouřovodem nebo komínem.
 
Závěsný tmavý plynový zářič je spotřebič pro vytápění prostoru tepelným sáláním trubky nebo trubek, které jsou ohřívány protékajícími spalinami. Tmavé zářiče se dodávají v provedení B nebo C.
 
Zářiče se používají převážně k vytápění rozlehlých a vysokých místností, například výrobních nebo skladovacích hal. Lze je použít také pro vytvoření tepelné pohody na lokálních pracovištích, ke zlepšení tepelné pohody na volných plochách v místě pobytu lidí a ke snížení rizika kondenzace vody, například ve skladovacích halách, ve kterých jsou uloženy materiály náchylné ke korozi.
 
Montovat a opravovat vytápěcí zařízení se zářiči mohou provádět pouze oprávněné podnikající fyzické nebo právnické osoby odborně způsobilými zaměstnanci. Pro tyto činnosti je vyžadováno oprávnění nebo osvědčení rozsahu g3 – Pece a průmyslová tepelná zařízení na plynná paliva. Nestačí tedy oprávnění nebo osvědčení rozsahu g1 – Spotřebiče s výkonem pod 50 kW na plynná paliva, nebo g2 – Kotle s výkonem 50 kW a více na plynná paliva.
 
Pro vytápěcí zařízení se zářiči musí být vypracován projekt a proveden výpočet tepelných ztrát. Projektová dokumentace vytápěcího zařízení se zářiči se provádí podle ČSN 01 3450 „Technické výkresy – Instalace – Zdravotnětechnické a plynovodní instalace“ a sestává z výkresové a textové části (technická zpráva). Výkresová část obsahuje zejména půdorys a řez vytápěné místnosti s rozmístěním zářičů (popř. v axonometrickém průmětu), větracích otvorů, schéma rozvodů plynu, včetně umístění armatur. Technická zpráva obsahuje specifikaci použitých zařízení s jejich technickými údaji, výsledky výpočtu tepelných ztrát, zprávu o zajištění požární bezpečnosti a splnění předpisů z oblasti hygieny a bezpečnosti práce. Součástí projektu musí být požárně bezpečnostní řešení, které musí zpracovat odborně způsobilá osoba.
 
Klima v místnosti charakterizuje teplota, rychlost proudění vzduchu a relativní vlhkost. Kolísání relativní vlhkosti v rozsahu od 30 % do 70 % a pohyby vzduchu s rychlostmi proudění do 0,2 m/s jsou vnímány jako nerušivé.
 
Při umísťování zářičů je nutno respektovat minimální hygienické výšky zavěšení a minimální odstupy požadované v dokumentaci výrobců a příslušnými normami.
 
V některých případech, jako např. v místnostech s výškou stropu menší než 4 m, se doporučuje umístit nad pobytovou zónou osob čidla oxidu uhelnatého s výstupním signálem k ovládači automatického uzávěru plynu na přívodu plynu k zářičům.
 
Zářiče musí být umístěny v takových bezpečných vzdálenostech, aby teploty povrchů stavební konstrukce, podlahové krytiny, popř. zařizovacích předmětů, zhotovených z hořlavých hmot, nepřekročily ve směru hlavního sálání při zkušebních podmínkách uvedených v 8.1 ČSN 06 1008 „Požární bezpečnost tepelných zařízení“ hodnotu 100 °C. Pokud nejsou tyto bezpečné vzdálenosti uvedeny v dokumentaci, musí být při instalaci tohoto zářiče dodrženy bezpečné vzdálenosti stanovené v 5.1.5 ČSN 06 1008 v závislosti na číslu sálání zářiče a jmenovitém příkonu zářiče. Ve vzdálenostech menších smí být umístěny nehořlavé stavební konstrukce.
 
S ohledem na skutečnost, že v návodech k instalaci zářičů bývá většinou uveden pouze odkaz na ČSN 06 1008, uvádíme požadavky, které tato požární norma stanoví:
 
Jestliže nejsou bezpečné vzdálenosti zářiče od povrchů stavební konstrukce, podlahové krytiny, popř. zařizovacího předmětu z hořlavých hmot předepsány v dokumentaci, musí být při instalaci tohoto zářiče dodrženy tyto bezpečné vzdálenosti:
 
a) u světlých infračervených zářičů na plynná paliva s teplotou topné plochy větší než 500 °C:
  • ve směru hlavního sálání v závislosti na čísle sálání ϕ a jmenovitém tepelném příkonu zářiče podle diagramu na obrázku 2; v žádném případě nesmí být hodnota bezpečné vzdálenosti menší než 2 000 mm;
  • v ostatních směrech 800 mm;
b) u tmavých zářičů na plynná paliva, včetně zářičů se sálavými trubkami s teplotou topné plochy nejvýše 500 °C:
  • ve směru hlavního sálání 1 000 mm;
  • v ostatních směrech 500 mm u zářiče s reflektorem bez izolace a 300 mm u zářiče s reflektorem s izolací.
Obr. 2 Bezpečné vzdálenosti v hlavním směru sálání zářiče
 
Číslo sálání zářiče ϕ závisí na konstrukci, tepelném příkonu a výkonu sálání (zjišťuje se při zkouškách podle předmětových norem na příslušný zářič). Číslo sálání se pohybuje obvykle v rozmezí od 2,0 do 4,0. Přesné hodnoty je možno vyžádat u výrobce zářičů. V případě, že není možné údaje čísla sálání zářiče zjistit, stanoví se bezpečné vzdálenosti zářiče v závislosti na jeho jmenovitém tepelném příkonu podle křivky ϕ = 4 v diagramu na obrázku 2.
 
Jestliže je zářič upevněn k přestavitelné nosné konstrukci, musí být tato konstrukce provedena tak, aby bylo znemožněno přiblížení zářiče k povrchům hořlavých hmot na vzdálenost menší, než je stanovená bezpečná vzdálenost.
 
Zářič, u něhož může vzniknout nebezpečí pádu střepů rozpadlého tělesa, musí být opatřen košem z kovové tkaniny, jehož konstrukce musí zabránit propadnutí horkých částí z rozpadlého tělesa.
 
Zářič na plynná paliva smí být připojen k přívodnímu potrubí paliva pohyblivým přívodem (hadicí), přičemž pohyblivý přívod musí být pro toto použití schválen a označen.
 
Zářiče se připojují k plynovodu ohebnou plynovou hadicí s příslušnou teplotní odolností podle zásad uvedených v montážních návodech výrobců. Nesmějí být uchyceny na plynovody.
 
Každý zářič musí být vybaven ovládacím a bezpečnostním zařízením.
 
Instalace zářiče musí být provedena tak, aby uzávěr na přívodu plynného paliva byl umístěn na dostupném, pokud možno viditelném místě. U zářičů instalovaných vysoko nad podlahou vytápěné místnosti buď ve stropní, nebo nástěnné poloze lze tento požadavek považovat za splněný, jestliže je alespoň jeden přístupný uzávěr umístěn na potrubí celého rozvodu paliva všech připojených spotřebičů v téže místnosti. V tomto případě však musí být na připojovacím potrubí před každou přípojkou paliva zářiče navíc umístěn uzávěr pro případy oprav nebo výměny tohoto zářiče. Uzavírací, ovládací a regulační prvky vytápěcích zařízení se zářiči se doporučuje chránit proti nedovolené manipulaci vhodnými opatřeními (např. uzamykatelnou skříní nebo mříží).
 
Zářiče musí být umístěny i s ohledem na ochranu zdraví osob. Parametrem pro toto posouzení je nepřekročení hodnoty sálání v rovině temene hlavy lsmax = 200 W/m2. Dosahuje se toho dodržením minimální výšky zavěšení podle pokynů výrobce. Pokud nejsou tyto minimální výšky zavěšení v dokumentaci výrobce uvedeny, platí pro světlé zářiče Tabulka 1 a pro tmavé zářiče Tabulka 2.
 
Tab. 1 Minimální výšky zavěšení světlých zářičů
 
Tab. 2 Minimální výšky zavěšení tmavých zářičů
 
 
Vytápěcí zařízení se zářiči určené pro celkové vytápění místnosti musí být vybaveno regulací, která by měla zajistit udržování požadované teploty.
 
Regulátor s možností ručního odstavování jednotlivých zářičů se doporučuje umístit uvnitř vytápěné místnosti. Regulace teploty se neinstaluje, pokud se individuálně vytápějí oddělená pracoviště nebo pouze části místnosti s různou požadovanou teplotou, případně pokud je třeba zajistit rychlou reakci na změnu teploty vzduchu v určitých částech místnosti (např. při otevírání venkovních vrat).
 
Vytápění plynovými zářiči lze použít, je-li objem vytápěného prostoru nejméně 10 m3 na 1 kW instalovaného jmenovitého příkonu.
 
Zářiče nesmějí být umístěny v místnostech, ve kterých jsou prostory s nebezpečím výbuchu nebo požáru hořlavých plynů a par a hořlavých prachů. Pro instalaci zářičů mohou orgány státního dozoru stanovit další požadavky (např. pro kostely, výstavní haly).
 
Spaliny od tmavých zářičů se přednostně odvádějí kouřovody, a to buď svislými kouřovody s funkcí komína nad střechu, nebo průchodem zdí do venkovního prostoru. Odvod spalin musí být bezpečný, případný vysrážený kondenzát nesmí bránit odvodu spalin a musí být spolehlivě odveden. Napojení zářičů na kouřovody a provedení kouřovodů musí odpovídat ČSN 73 4201 „Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv“.
 
Spaliny od světlých zářičů (spotřebičů v provedení A) se odvádějí do venkovního prostoru tzv. nepřímým odvodem. Spaliny stoupají samovolně do prostoru nad zářiče, odkud jsou odváděny buď nuceně (nejčastěji axiálním ventilátorem), nebo přirozeně. Kouřovody se u světlých zářičů instalují výjimečně a pouze, pokud to připouští výrobce.
 
Bez systému přímého odvodu spalin jsou přípustná vytápěcí zařízení se zářiči v případě, že spaliny (směs spalin a odpadního vzduchu) jsou odváděny do venkovního prostoru zabezpečenou výměnou vzduchu ve vytápěné místnosti, např. nuceným větráním. Nepřímý odvod spalin nesmí nepříznivě ovlivňovat odsávací zařízení výrobních zařízení.
Bližší požadavky na nepřímý odvod spalin stanoví ČSN EN 13410 „Závěsná sálavá topidla na plynná paliva – Požadavky na větrání prostorů pro všeobecné použití vyjma domácností“:
 
Spaliny ze spotřebiče se mísí se vzduchem obsaženým v prostoru a proudí z budovy. Větrání lze dosáhnout jedním z těchto tří způsobů;
  • odváděním směsi spalin a vzduchu prouděním ohřátého vzduchu
  • odváděním směsi spalin a vzduchu nucenou výměnou vzduchu
  • odváděním směsi spalin a vzduchu přirozenou výměnou vzduchu
Větrání prouděním ohřátého vzduchu
 
Směs vzduchu a spalin se musí z prostoru odvádět nad zářiči, pokud možno co nejblíže jejich horního okraje, prostřednictvím otvorů pro odvádění spalin a vzduchu.
 
Otvory pro odvádění směsi spalin a vzduchu musí být konstruovány a umístěny tak, aby nasávání odváděné směsi spalin a vzduchu nebylo narušováno účinkem větru. Počet a uspořádání otvorů pro odvádění směsi spalin a vzduchu závisí na uspořádání zářičů a na geometrii prostoru.
 
Uzavírací zařízení a omezovače v otvorech pro odvádění směsi spalin a vzduchu jsou přípustné, jen pokud bude otevírání zařízení/omezovačů zajišťovat samočinné bezpečnostní zařízení.
 
Vodorovná vzdálenost mezi zářičem a otvorem pro odvádění směsi spalin a vzduchu nesmí v případě otvorů ve stěně překročit šestinásobek výšky otvoru pro odvádění směsi spalin a vzduchu (měřeno ke středu otvoru), v případě střešních otvorů trojnásobek výšky otvoru pro odvádění směsi spalin a vzduchu (měřeno ke středu otvoru).
 
Větrání prouděním ohřátého vzduchu je dostačující, pokud se z prostoru pro instalaci zářiče zajistí odvětrání 10 m3/h směsi spalin a vzduchu na 1 kW provozního tepelného příkonu.
 
Větrání nucenou výměnou vzduchu
 
Směs spalin a vzduchu musí být odváděna z prostoru nad zářiči pomocí ventilátorů. Musí se používat pouze ventilátory se strmou charakteristikou. Počet a uspořádání ventilátorů závisí na uspořádání zářičů a na geometrii prostoru.
 
Ventilátory musí být instalovány nad zářiči pokud možno co nejblíže od jejich horního okraje.
 
Vodorovná vzdálenost mezi zářičem a ventilátorem nesmí být v případě ventilátorů instalovaných na stěně větší než šestinásobek montážní výšky ventilátoru (měřeno k ose ventilátoru) a v případě střešních ventilátorů trojnásobek montážní výšky ventilátoru (měřeno k ose ventilátoru).
 
Větrání nucenou výměnou vzduchu je dostačující, jestliže je zajištěno odvětrání 10 m3/h směsi spalin a vzduchu na 1 kW provozního tepelného příkonu.
 
Větrání přirozenou výměnou vzduchu
 
Zářiče na plynná paliva mohou být provozovány bez jakékoli zvláštní odsávací soustavy, jestliže je směs spalin a vzduchu odváděna do venkovního prostředí spolehlivě přirozenou výměnou vzduchu.
 
Větrání prouděním ohřátého vzduchu nebo nucenou výměnou vzduchu není nutné v těchto případech:
  • u budov s přirozenou výměnou vzduchu větší než 1,5násobek objemu prostoru za hodinu
  • u budov s provozním tepelným příkonem nejvýše 5 W/m3
Přívod vzduchu pro spalování
 
Ve všech prostorách, resp. funkčních jednotkách s instalovanými plynovými spotřebiči v provedení A a B se součtovým jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 100 kW, je nutné zajistit v době provozu těchto spotřebičů minimální intenzitu větrání n = 0,5 1/h.
 
Pro optimální funkci zářičů a bezpečný provoz je třeba zajistit dostatečný přívod vzduchu pro spalování. Toto množství není možné zahrnout do minimální hygienické výměny ani do technologické potřeby jiných zařízení, jako jsou např. pece, nahřívací hořáky, ohřívací kotle, kogenerační jednotky, spalovací motory apod. Vzhledem k bezpečnosti je proto třeba v projektu řádně navrhnout a následně při uvádění do provozu a ročních prohlídkách kontrolovat, že je přívod vzduchu pro spalování zajištěn v dostatečné míře.
 
Vzduch se přivádí otvory umístěnými pod zářiči. Výjimky jsou možné, pokud se otvory pro přivádění vzduchu nacházejí mezi jednotlivými zářiči a jejich rozmístění bylo navrženo po důkladném ověření směru proudění vzduchu.
 
Součet neuzavíratelných průřezů všech otvorů pro přivádění vzduchu nesmí být menší než součet neuzavíratelných průřezů všech otvorů pro odvádění směsi spalin a vzduchu.
 
V případě, že je možné otvory pro přivádění vzduchu uzavřít, musí být provoz zářiče umožněn pouze v případě, že otvory pro přivádění vzduchu budou otevřeny.
 
Pro dimenzování velikostí otvorů pro přívod spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení A a B je možné použít kap. 5 v TPG 908 02 „Větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 kW“.
 
Při vyústění přívodního potrubí vzduchu (vzduchovodu) pro zářiče v provedení C do venkovního prostoru je nutné dodržet zásady uvedené v čl. 9.4 TPG 704 01 „Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách“.
Před uvedením do provozu musí být provedena výchozí revize odběrného plynového zařízení, zajišťujícího přívod plynu k vytápěcímu zařízení se zářiči, včetně těchto zářičů. Před revizí plynového zařízení musí být provedena revize elektrického připojení těchto zářičů. Dále musí být přezkoušena funkce všech regulačních, ovládacích a zabezpečovacích zařízení, přezkoušeno zabezpečení proudových okruhů a opatření ochrany proti dotyku, jakož i opatření týkající se odvodu spalin a větrání.
 
Pro provoz vytápěcího zařízení se zářiči, jehož jmenovitý tepelný výkon jednotlivého zařízení je 50 kW a vyšší, se zpracovává místní provozní řád, obsahující náležitosti podle ČSN 38 6405 „Plynová zařízení. Zásady provozu“. Pro provoz vytápěcího zařízení se zářiči s jmenovitým tepelným výkonem jednotlivého zařízení menším než 50 kW postačí návod výrobce pro obsluhu a údržbu.
 
V místním provozním řádu a návodu výrobce pro obsluhu a údržbu musí být uvedeno: „Z důvodu bezpečného, spolehlivého a hospodárného provozu se doporučuje provozovateli zajistit nejméně jednou ročně servisní prohlídku (kontrolu stavu, údržbu a seřízení). Dále v něm musí být uvedeny bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek.
 
Při provozu vytápěcích zařízení se zářiči musí právnické a podnikající fyzické osoby zajistit provádění kontrol a provozních revizí.
 
Při kontrole a údržbě je nutno provést následující pracovní úkony:
  • vyčištění zářičů (u světlých zářičů keramických destiček, u tmavých zářičů trubic a zapalovacího hořáku)
  • vyčištění reflektoru;
  • vyčištění filtru plynu a vzduchu (pokud je zářiče obsahují);
  • zkoušku těsnosti všech plynovodních připojení;
  • funkční zkoušku zapalovacího zařízení a hlídání plamene;
  • funkční zkoušku regulačních a ovládacích zařízení, spínacích zařízení a optických a akustických ukazovacích přístrojů;
  • kontrolu tlaku plynu na tryskách;
  • kontrolu veškerých elektrických přípojů;
  • kontrolu větracích otvorů a odvodu spalin;
  • kontrolu uchycení zářičů
  • čištění a kontrolu spalinových cest
V případě závady zářiče je nutno vypnout jeho elektrický přívod na elektrickém rozvaděči, uzavřít plynový uzávěr pro toto zařízení a viditelně označit, že zařízení je mimo provoz a nelze ho používat až do příjezdu servisní organizace.
 
Pokud jsou ve stejné funkční jednotce s plynovými zářiči umístěny i spotřebiče v provedení B s přerušovačem tahu, je nutné provést u nich měření podle TPG 704 01, konkrétně měření
  • koncentrace CO ve spalinách
  • koncentrace CO v ovzduší v místě instalace spotřebiče ve výši 1,5 m nad podlahou
  • tahu komína
  • teploty spalin
  • podtlaku
Toto měření se provádí i u zářičů v provedení B.
 

 







Datum vydání: 13. 08. 2017         Datum poslední úpravy: 09. 09. 2017

© ČSTZ 2024