Titulní stránka   ČESKÉ SDRUŽENÍ PRO TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ
  Agentura ČSTZ  

Čtvrtek, 19. dubna 2018  

  Titulní stránka

 
Vstup:
Jméno:
Heslo:
 
 
\Honeywell"
REMS
AZ-POKORNY
\DRÄGER"
\Junkers"
\Vaillant"
\Atmos"
\Regulus"
\Hutira"
Ostatní
Šetření příčin výbuchu plynu v obytném domě
Stručný popis události
V ranních hodinách došlo k výbuchu plynu v obytném domě.
Obytný dům obsahuje nebytové prostory a 10 bytových jednotek. Výbuchem došlo k poškození bytů v přízemí, kdy byty mají poškozené zárubně, stavební konstrukce a zařízení v bytech. Byt č. 2 má v pokoji sesutý strop, který způsobil smrtelné zranění. Na chodbě mezi přízemím a 1. patrem byl výbuchem poškozen dřevěný rám včetně okolní stěny. V prvním patře byla zcela zničena čelní stěna do bytu č. 3 a č. 4. Byt č. 4 v prvním patře je poškozen výbuchem včetně stavebních konstrukcí a zařízení bytu.
Byt č. 3 je poškozen výbuchem v celém rozsahu. V bytě umístěný plynoměr byl zajištěn jako věcná stopa č. 1 a po provedených zkouškách těsnosti potrubí, které nebylo výbuchem poškozeno bylo též zajištěno topidlo MORATHERM 731, které při zkoušce těsnosti vykazovalo únik plynu jako věcná stopa č. 2. Byt č. 4 v prvním patře je poškozen výbuchem včetně stavebních konstrukcí a zařízení bytu. Z ohledání prostor v objektu je zřejmé, že místem úniku plynu a následného výbuchu byly prostory bytu č. 3 v prvním patře.
 
Zásady pro provedení šetření
1. Provedení detailní fotodokumentace pro zjištění tlakových a směrových účinků výbuchu, tak aby bylo možné určení charakteru výbuchu.
     Z hlediska reakční rychlosti procesů a hodnot vzniklých tlaků lze tyto rozdělit na:
     a) Výbuch
            rychlost reakce řádově 10 m.s-1
            vzniklé tlaky dosahující hodnot 0,01 Mpa
     b) Exploze
            rychlost reakce řádově 100 m.s-1
            vzniklé tlaky dosahující hodnot až 1,1 Mpa
     c)   Detonace
            rychlost reakce řádově 1000 m.s-1
            vzniklé tlaky dosahující hodnot vyšších než 1,1 MPa
 
 
Přitom je důležité zachytit detailními záběry stav všech pantů oken a dveří, stav zámků, rámů apod., které podají velmi věrný obraz tlakových působení.
 
2) Provede se posouzení stavu plynového zařízení, v případě, že jako v uvedeném případě je plynové zařízení nepoškozené, rozhodne se o provedení tlakové zkoušky těsnosti, aby bylo možné určit zdroj úniku plynu. V daném případě, kdy byly sice výbuchem silně poškozeny konstrukce (propadnuté stropy apod.), potrubí rozvodu plynu a plynové spotřebiče (podokenní topidla) byly dále ukotveny na zdech bylo rozhodnuto o provedení této zkoušky ve dvou etapách:
a) provedení zkoušky těsnosti rozvodu plynu od uzávěru před plynoměrem až k uzavřeným uzávěrům před spotřebiči
b) provedení resp. pokračování zkoušky postupným otevíráním uzávěrů před spotřebiči a zjištění stavu těsnosti spotřebiče
     Při tom to postupu byl v případě jednoho spotřebiče, podokenního topidla zjištěn po otevření uzávěru vysoký únik plynu, který ukazoval buď na poškození rozvodu plynu v topidle nebo na poškozenou pojistku apod. Proto bylo rozhodnuto v případě tohoto spotřebiče o provedení jeho expertízy. Detaily jsou dále uvedeny v části zjištění.
 
Zjištění
Na základě zajištěných následujících věcných stop:
a)      Věcná stopa č. 1
Plynoměr č. 5145308 s údaji VČP a.s. 0005145308-021-88-06-5, číselný stav 00076
 
b)     Věcná stopa č. 2
Plynové topidlo MORATHERM typ 731, výrobce Moravia, n.p., rok výroby 1971, výrobní číslo 3100
 
Bylo provedeno ohledání věcných stop s těmito závěry:
Věcná stopa č. 1 - Plynoměr
Plynoměr nemá žádné viditelné stopy po poškození výbuchem. Tlakovou zkouškou vzduchem a kontrolou pomocí vodního U-manometru bylo zjištěno, že plynoměr nevykazuje únik plynu, zařízení je těsné v celém rozsahu a nebylo zdrojem úniku plynu.
Věcná stopa č. 2 — Plynové topidlo Moratherm typ 731
Plechová část pláště čelní stěny topidla je viditelně prohnutá vlivem výbuchu dovnitř – viz obrázek 1.  Horní část krytu topidla chybí, těleso topidla je pokryto prachem a zbytky omítky.
 
Obr. 1 – Pohled na čelní stranu topidla Moratherm typ 731 s viditelným prohnutím do topidla v důsledku výbuchu.
 
Vlevo od ovládacího prvku pojistky plamene je na plechové části instalována plastová páska červené barvy s viditelným poškozením a prohnutím – viz obrázek 2. Na obrázku 3  je pohled na spodní část krytu s páskou a instalovaným tělesem pojistky plamene.
 
Obr. 2 – Pohled na horní a zadní část topidla s připojenou hadicí pro kontrolu těsnosti.
Obr. 3 – Pohled na spodní část horního krytu, v popředí vlevo instalovaná páska zakrývající   otvor po tlačítkách hlavního vypínače a vypínače proudu do žhavicí spirály, nahoře pohled na kohout s termoelektrickou pojistkou plamene
 
V zadní části topidla je v jeho středové části trubka odvodu spalin a v pravé zadní části vystupuje potrubí přívodu plynu, které směřuje k základně topidla dolů a po té pomocí 2 kolen pokračuje přívodní částí ukončenou šroubením — viz obrázku 5. V tomto místě bylo připojeno zařízení pro ověření těsnosti přívodního potrubí a vlastního topidla — připojení je patrné z obrázků 2 a 4.
 
Po natlakování vzduchem byla zjištěna naprostá netěsnost a únik vzduchu v tělese kohoutu s termoelektrickou pojistkou, který byl prokázán pěnotvorným roztokem. Při  bližším  ohledání  topidla   bylo  zjištěno,  že je  vybaveno  kohoutem s termoelektrickou pojistkou typ 972.020, u které byl odstraněn elektromagnet jak je patrné z obrázku 5 a 6 — kotva cívky elektromagnetu s dvěma měděnými vinutími ležící na ocelové trubce za místem připojení ke kolenu vstupujícího do tělesa kohoutu s termoelektrickou pojistkou.
  
Pro účely ověření stavu kohoutu s termoelektrickou pojistkou typ 972.020 byla provedena jeho demontáž ze spotřebiče a poté demontáž jednotlivých částí za účelem ověření jeho stavu.
 
Příčinou výbuchu plynu v objektu byl únik plynu z tělesa kohoutu s termoelektrickou pojistkou typ 972.020, instalovaný na plynovém topidle Moratherm typ 731. K úniku plynu z tělesa kohoutu s termoelektrickou pojistkou typ 972.020 došlo v důsledku neodborného zásahu do zařízení, kterým došlo k odstranění ventilu těsnicího na dosedací ploše (pozice 9 v obrázku 6), kotvy dosedající na cívku elektromagnetu (pozice 1 v obrázku 6), cívky elektromagnetu (pozice 2 v obrázku 6 ), pružiny přitlačující kuželku kohoutu (pozice 4 v obrázku 6), přítlačné pružiny ventilu těsnicího na dosedací ploše (pozice 8 v obrázku 6), podložky nad rozlisovanou plochou na osičce (pozice 14 v obrázku 6) a pružiny  (pozice 16 v obrázku 6) pod tlačítkem ovládacího knoflíku kohoutu (pozice 12 v obrázku 6).
Demontovanou cívku elektromagnetu dokládá obrázek 5, chybějící ventil těsnicí na dosedací ploše (pozice 9 v obrázku 6) a přítlačnou pružinu ventilu těsnicího na dosedací ploše (pozice 8 v obrázku 6)  dokládá obrázek 7 po demontáži uzavírací zátky tělesa kohoutu (pozice 7 v obrázku 6.
 
Obr. 4 – Pohled na zadní část plynového topidla Moratherm typ 731 s připojením pro účely tlakové zkoušky těsnosti rozvodu plynu a zařízení topidla
Obr. 5 – Detailní pohled na spodní část kohoutu s termoelektrickou pojistkou, kde na trubce v dolní části obrázku leží demontovaná kotva z tělesa pojistky plamene
 
Obr. 6 – Kohout s termoelektrickou pojistkou typ 972.020
 
Obr. 7 – Pohled do spodní části kohoutu s termoelektrickou pojistkou, kde došlo k demontáži
 
Zdrojem iniciace mohlo být zapnutí lednice, zapnutí spínače el. osvětlení, použití otevřeného ohně apod.
Na schématu v obrázku 6 uvádím přehled všech demontovaných prvků z tělesa pojistky (označené zeleně) a v důsledku toho volný průtok plynu pojistkou (označeno žlutě).
 
Obr. 8 – Pohled na objekt, kde došlo k výbuchu
 
 
 



   Aktualizace: 17. 07. 2014
|  reklama  |  © ČSTZ 2018  |  webmaster  |